8 smrtelných hříchů
Tak dnes je Velký Pátek. Řekněme výroční zasedání (pojem večírek jsem vzhledem k preferovanému půstu zavrhl) giganticky velké a dlouhodobě celosvětově úspěšné "firmy" ( řekl by kacíř, kterým asi jsem). Podotýkám, že nejsem konzumentem produktů tohohle nadnárodního mamuta a i můj Bůh vypadá trochu jinak,než ten jejich. Nejspíš je to v mých očích trochu škodolibý,sám sebou nadaný muzikant, který brnká na vesmírné Struny.To není básnický příměr. Dnes totiž pracují fyzici, matematici a filosofové celého světa na jedné z nejambicióznějších kdy navržených teorií : na teorii superstrun.Možná je to klíč k jednotné teorii pole, která Einsteinovi unikala více než 30 let.Věda konečně začala překonávat téměř století trvající nevraživost mezi obecnou teorií relativity a kvantovou mechanikou.Takže ten můj "bůh" je nejspíš fakt něco jako muzikant.Co rozechvívá struny.A padají už i Nobelovy ceny. Tak jak o tom nádherně píše Brian Greene v knížce Elegantní vesmír. Nebo, jak už to tak struny občas mívají, znějí i samy od sebe , co já vím...
Nedávno vyjely z "faxů" oné velkofirmy údaje o nových přírůstcích do šuplíku tzv. smrtelných hříchů. Přečetl jsem si je a pozorně naslouchal Tomáši Halíkovi, který k mému překvapení na kameru řekl, že vlastně nikdo přesně neví, jestli v pekle opravdu někdo přebývá. Soudě podle teď už obsáhlého seznamu "vstupenek" do tohoto objektu, napadlo mě, jestli kvůli logicky nezvladatelnému návalu přede dveřmi organizátoři nakonec celý barák raději nezavřeli.
Tak ale aby nám, "nefiremním" existencím, nepřišlo líto, že nemáme taky své smrtelné hříchy, nabízím jako alternativu Konráda Lorenze. Jeho dílo Takzvané zlo leží vedle mé postele (pere se tam momentálně s Petrou Hůlovou a jejím Umělohmotným třípokojem a Stručnou historií času Stephena W.Hawkinga). Konrád Lorenz je mimo jiné nositelem Nobelovy ceny z roku 1973 za medicínu a fyziologii. Založil novou biologickou disciplínu - etologii,tedy nauku o chování.Jeho Takzvané zlo pojednává o agresi, která je namířená proti příslušníkům vlastního druhu.Ale světovým bestsellerem se stala především jeho knížka Osm smrtelných hříchů( vyšla i u nás v překladu Petra Příhody v nakladatelství Academia).
A TADY jsou, drazí " neregistrovaní":
1.Přelidnění Země, které nás přemírou sociálních kontaktů nutí stranit se jeden druhého způsobem v podstatě nelidským a které stěsnáním mnoha jedinců na malém prostoru vyvolává agresi.
2.Pustošení našeho přírodního prostředí: je ničeno nejen to, čím jsme obklopeni a v čem žijeme, ale mizí i úcta a respekt člověka vůči kráse a velikosti veškerého stvoření, jež člověka přesahuje
3.Závod člověka se sebou samým, který k naší společné zkáze stále urychluje technologický vývoj, který činí lidi slepými vůči všem skutečným hodnotám a okrádá je o čas k vpravdě lidské činnosti, totiž k zamyšlení se nad sebou samým
4.Mizení všech silných citů působené změkčilostí. Pokroky v technologii a farmakologii podporují neschopnost snášet i tu nejmenší nelibost. Lidé tak ztrácejí schopnost prožívat radost, které je možno dosáhnout jen po trpké námaze při zdolávání překážek. Přirozené kontrastní vlny utrpení a radosti se rozplývají do neznatelných oscilací nevýslovné nudy.
5.Genetický úpadek. Kromě přirozeného citu pro spravedlnost a některých tradičních představ o tom, co je správné a co nesprávné, neexistují v moderní civilizaci žádné faktory, které by působily selektivně na rozvíjení a zachování norem sociálního chování, ačkoliv by jich bylo s nárůstem společnosti stále víc zapotřebí.Nelze vyloučit, že mnohé dětinské projevy, které činí z velké části dnešní revoltující mládeže sociální parazity, jsou podmíněny i geneticky.
6.Rozchod s tradicí. Bylo dosaženo kritického bodu, kdy mladší generace již není schopna dorozumět se se starší, tím méně se s ní ztotožnit. Mladší tedy jednají se staršími jako s cizí etnickou skupinou, přistupují k ní s nacionální nenávistí. Příčiny této poruchy identifikace leží především v nedostatku kontaktů dětí s rodiči už od nejrannějšího dětství, což může mít patologické důsledky.
7. Rostoucí poddajnost lidstva vůči doktrínám. Vzrůst počtu lidí v rámci jedné kulturní skupny spolu s rostoucími technickými možnostmi ovlivňování veřejného mínění vedou k názorové uniformitě, jaká nemá v dějinách lidstva obdoby. Kromě toho stoupá sugestivní účinek vyznávané doktríny s počtem jejích stoupenců a to patrně geometrickou řadou. Už dnes bývá jedinec, který se vyhýbá vlivu hromadných sdělovacích prostředků ( napříkald televize), považován za nenormálního. Veškeré okrádání člověka o jeho individualitu vítají všichni ti, kdo chtějí manipulovat velkými masami lidí. Výzkumy veřejného mínění, reklama, důmyslně zaměřené módy pomáhají velkovýrobcům na této straně železné opony a aparátníkům na její druhé straně získávat touž moc nad masami.
8.Vyzbrojení lidstva nukleárnímiu zbraněmi je nebezpečím, které lze odvrátit snáze než všecha předešlá.
Konrád Lorenz,1963