Adriena Šimotová - "Straší mě snadnost projevu uvnitř dosaženého.."
Koho teda považuješ za žijícího českého umělce, který by podle tebe obstál ve srovnání s giganty naší umělecké historie ( Janáček, Filla, Zrzavý,Dvořák, Hrabal atd.) a i ve světě by uznale kývali hlavou, ptal se mě nedávno jeden "umělecký kritik" poté, co jsem neskrýval zděšení nad tím, co se povětšinou na naší české kulturní loučce děje. Knížáka snad??? a vysunul výhružně bradu dopředu.
Nikoliv, pravím, třeba Adrienu Šimotovou.. Neznal ji.
Adrieně Šimotové je 81 let a v poslední době se pohybuje na vozíku.Ale to co říká, jak to říká a jak jí to myslí, by jí mohl závidět leckterý "nabušený" současný kumštýř.Zralost silného a stále aktivního ducha.
Ve světě jedna z nejuznávanějších českých umělkyň. Velká osobnost českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století. Výrazněji vstoupila na scénu počátkem 60.let, kdy vytvářela kresby, grafiky, malby i sochařské objekty v rámci skupiny UB 12. Nositelka francouzského prestižního Řádu důstojníka umění a literatury z roku 1991. Její díla zdobí stěny amerického kongresu, či renomovaných výstavních síní od Washingtonu, přes Paříž až po Kjótó.
Před časem jsem si přečetl stotřicetistránkovou knížku Karla Hvížďaly Stopy Adrieny Šimotové s podtitulem Tři dialogy. Adriena Šimotová se v ní nebrání odpovědím typu "když to je těžké..nevím... nepřemýšlela jsem o tom... nemám chuť to popisovat...". Je to svobodná a silná-křehká žena, která váží každé slovo, protože dobře ví ( stejně jako Hvížďala), že vyprázdněnost slov je důsledkem prvoplánového a jednotvárného vidění světa. Ten její takový není a hovoří za ní nadevšechna slova její obrazy. Figury na nich žijí svým zvláštním o život dýchajícím životem.Nic tak abstraktního,s takovým konkrétním sdělením, jsem ještě neviděl.
V posledním Reflexu ( č.12-08, str.25-27) si s Adrienou Šimotovou moc dobře povídá Petr Volf. Je to vzácnost, protože malířka nerada "dává rozhovory". A proč? : "...jakmile se mi zdá, že jsem něco našla, tak to dosažené opouštím. Týká se to nejenom rozhovorů ale hlavně umění. Prvotní poznání se dá sice prohlubovat, ale pak přijde okamžik, kdy je potřeba vykročit z řady. Straší mě snadnost projevu uvnitř dosaženého. Kladu si do cesty překážky, abych byla k sobě tvrdší...".
Inspirující bytost.
Její výstava perforovaných kreseb probíhá do konce března v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem. Pokud můžete, jeďte se ještě podívat. Je to strhující a silné jako dlouho a přepoctivě holou rukou hlazený nebroušený diamant.