Vlasta Redl
Vlasta R.
spolu
..rytíř
V pořádku 12 - Track 12.mp3
Tak jsem strávil po čase noc s muzikanty.Známí hudebníci museli na dálku škytat - no znáte to. A řeč se stočila i na Vlastu..ten kdyby se narodil za mořem s tímhle talentem, tak je slavnější než Oldfield... nejde s ním vydržet, člověk by ho zabil, ale málo platný, když začně hrát, vždycky se podělám a všechno mu odpustím ( panebože kolikrát já tohle slyšel). A pak slyším - napiš o něm. Píšeš o kdekom a kdečem a něm ni???? Neutrálně kývnu a připijeme si na to.
Doma zjistím jak moc je to těžký. Jak chcete psát o někom, kdo ve vás 20 let bydlí? Jak chcete psát o jednom z nejzásadnějších setkání v životě a neupatlat při tom papír věcmi, které ze slov přetečou jako vzkypělý mlíko a rozmažou je? Tak si nakonec jako vždycky pouštíte ten starý film, místy rozmazaný, taky černobílý, tu a tam nepřehratelný a někde docela barevný a plný světla.
Jak ke mně domů chodil zásadně oknem, jak sedí v noci na plujícím voru a nikým neviděn, zírá jak pětiletý kluk s rukama sevřenýma mezi koleny na lodičky s lampiony kolem, jak pijeme o život v Hradci a on si mě odveze spícího přes půl republiky domů, jak počítá z hlavy matematické rovnice, které mně hlava nebere a má to sviňa dobře, jak mi ráno volá, že je v Hradci, neví kde, ale že jsou kolem vysoké domy a že tam na mě teda počká, jak na barové stoličce s koleny vysoko hraje kytarový úvod k " Jak vlastně vypadáš.." a jak tam najednou není a nechá tam jen objetí černého Fendra s jeho prsty, které poznám mezi tisíci,jak ho na Konopišti pasuju na folkového rytíře, jak mu jindy říkám, že k němu můzy lezou po břiše i kanálem a on ukazuje text, který píše 4 roky a není hotový, jak vytahuje ušmoulaný papír s načmáraným " za deset deset už nejede nic" a že neví co s tím, ale že to nevyhodí. Jak mi v Jablonci v šatně v letu řekne "chybíš mi" a pak pouští do lidí barvy, které probouzí ke kreslení ty jejich.A pak se teprve dozvím, že ta báječná kapela končí. A nakonec Lucerna, kde sestoupí s koně, který už dál nepoběží, jako pravý rytíř. K nádhernému nevydržení.
A pak ty průšvihy.Desítky. Kdy mu oči najednou potemní a začne tančit se zlostí.A dupe do země a svolává démony k soukromému potlachu. A jak až po čase zjistím, že občas jen vystrkoval ježčí bodlinatý hřbet.Když jiný by už už vytahoval tričko a lítostivě ukazoval holý břich.City v desítkách denně tam a zpět přenášených otlučených beden, pro všechny kolem zamčené na 5 zámků někde mezi jeho ušima. Ten film vždycky uteče jako trsátko z prstů.
Vlasta Redl je vlajková loď. Na kterou když vstoupíte, budete vždycky ve velkém nebezpečí, ale pod ještě větší ochranou kapitána. Který vám pár kilometrů před ledovcem klidně natrhne duši.A časem zjistíte, že k vašemu prospěchu.A pak přijdete na to, že něco ve vás bude vždycky potřebovat něco v něm.
S.Dali řekl, že opravdu silné věci udělá člověk, jen když je sám. Podle toho se musí Vlasta samotou snad i přikrývat.A jen tuším, že to asi dělá. Jedno, že mu na okna tlučou tisíce lidí.
Za kouzla se platí. Za ta velká ještě víc.
To když vám někdo nadělí schopnost
zpívat o věcech jako nikdo jiný.
A nechce za to nic menšího,
než ty věci.
WWW.REDL.CZ