Aktuality

Myšlenka dne

Z hlediska kvantové fyziky „ pozorujeme“ a tím vlastně „tvoříme" něco jako vesmír. Jenže z logiky věci je to nejspíš i naopak. Onen Vesmír nás také „pozoruje“ a tím vlastně v každém okamžiku „tvoří“. A kde jsou dvě proměnné, je úvaha o případném výsledku bezpředmětná. Takže proměnná je nejspíš jenom jedna...
/R.H./


Na Youtube /ŠRM- JNANI 2018 /je ke shlédnutí skvělý dokument o životě muže jménem Šrí Ramana Maharši. Shody jeho myšlenek a posledních objevů kvantové fyziky jsou doslova dechberoucí.
/R.H./


V noci mi volá starý přítel ze Švédska. Mluvíme o Nobelovce pro Kunderu, kterou si tehdy naši závistiví a žárliví disidenti fakt moc nepřáli. Pak změní téma:
"Dcera studuje dějiny střední Evropy. Říkala mi, že za posledních 75 let nebyl, krom Havla, na hradě president, který by nebyl komunista !"
"Jojo, a ještě jsme měli premiéra, který byl nejenom komunista, ale i estébák," odvětím.
"Řekni mi, proboha, proč, proč tolik let po revoluci??"
"Protože jsme Češi ! "
"Kdo neskáče není Čech," směje se kamarád.
"Hop, hop, hop," říkám, a moc se nesměju.


V den, kdy zemřel Milan Kundera, byla informací číslo jedna v našich médiích kauza propuštění členky Mansonovy bandy po 50 letech z kriminálu. Úmrtí světového spisovatele bylo v průměru na třetím až devátém místě, případně nebylo uvedeno vůbec. Toto konstatování je výmluvnější než stostránkový traktát o skutečném stavu kulturnosti naší zamindrákované země.
/R.H./


Nejkrásnější na "kauze" Jaroslava Duška je jeho bohorovný klid a to, jak je mu to upřímně úplně, ale úplně jedno ! Okouzlující a osvobozující. Vždycky byl, mimochodem.
/R.H./


Doba je složitá, chaotická a pojmově ne zcela přehledná. Tedy mírně řečeno. Veřejně se tudíž hodnotím jako sapiosexuál / m.j. stávám se jím skutečně čím dál víc/. A než si to stvoření přede mnou vygoogluje, jsem už většinou pryč:-)
/R.H./


Ráno v radiu říkali, že na sítích už je každý den aktivních více než 6 milionů našich spoluobčanů. Dva dny před tím jsem listoval knihami Carlo Rovelliho, Freda Alana Wolfa a Fritjofa Capry. Nakonec mi z knížky Anny Hogenové vypadla stará poznámka: :"Ryby v sítích už necítí moře.." A najednou mi došlo, při přemítání o osobní svobodě, jak děsivým jsou vlastně "SÍTĚ" pojmem.
/R.H./


Náhoda tomu chtěla a já se osobně potkal s příslušníkem LGBTQIA komunity, momentálně bez genderové identity, trpícím enviromentálním žalem atd. A povídali jsme si. Krom jiného i o tom, že je asi lehčí škrtat ve sto let starém románu nobelisty, než něco podobného, ale genderově korektního, sám napsat. Nakonec jsem mu/jí/tomu řekl, že ho/ji/to plně respektuji a naprosto uznávám právo na názor, pocity, způsob myšlení... a že já jsem zase nejspíš starší bílý sapiosexuál s konzervativním, spíše pravicově liberálním přístupem ke světu. A dozvěděl jsem se, že bych neměl vůbec existovat!! Domníval jsem se, a stále se domnívám, že základem dialogu je vzájemný respekt. Prý si ho ale nezasloužím. Pokud není respekt, nemůže být dialog. Může být ale monolog, a pokud je dostatečně militantní, nemůže se mi nevybavit třeba přístup nacistů k Židům. Ale zatím zřejmě není tak zle. Zatím třeba stačí chrstat barvu na obrazy někoho, kdo na rozdíl od nosičů barev opravdu uměl malovat.
/R.H./


Naše tělo se skládá minimálně z 60% z vody. Ta s námi samozřejmě nějak vibruje a je naší součástí, spíše tedy my sami jsme tou vodou. Došlo mi, že neexistuje jediný dobrý důvod k tomu, abych si svou vodu nechal čímkoliv a kýmkoliv kazit.
/Pjér la Šé'z/


V určité fázi dospělého života je třeba si vybrat. Buď budu hledat věci, které mě znejišťují, tudíž tvoří otázky, nebo budu hledat věci ubezpečující, jaksi předvídatelné, a pak jsou otázky zbytečné, neboť odpovědi již dávno mám. Život je pak jen tupou, dopaminem hnanou, konzumací předloženého.
/R.H./


"Woke"... už vím, že se jedná o ideologii s výraznými prvky neomarxismu. Prolézá v různých podobách do institucí se záštitou údajné korektnosti. Ničení literárních a výtvarných děl historií prověřených velikánů však nese všechny znaky BARBARSTVÍ a my všichni bychom měli zpozornět. Tady totiž končí veškerá legrace !
/R.H./


Agresivní progresivistické úderky tuší, že své myšlenky neprosadí tváří v tvář bližním, silou svých argumentů a osobnosti. A tak kolonizují byrokracii. Starají se, aby management všeho druhu - státní úřednictvo, etické komise, nadace, rady operačních programů, média, moderátoři sociálních sítí - byl na jejich straně. Podívejte se, když budete mít příležitost, na jednu nebinární osobu
ve filmu Zkouška umění / k vidění na netu/ . Mluví jako otravné, rozmazlené, přemoudřelé, panovačné dítě, jaké by v normálním prostředí nepřežilo. Všichni by se mu vysmáli a pak se mu vyhýbali. Avšak s hrozbou etické komise v zádech toto otravné dítě vládne.
/M.Weiss - ECHO 25-23/


Se zájmem sleduji hnutí " woke ", genderovou bitvu o nové definování prostoru, agresivní manifestaci toho, co všechno ty osoby zraňuje, destrukce starých uměleckých děl, opravy a úpravy již kdysi stvořeného, boření soch a anihilaci dávno časem prověřených kulturních klenotů. Často jsou to mladí umělci. A tak marně čekám na to podstatné: totiž ono veledílo, tvorbu, počin, které by to všechno definovaly tvůrčím způsobem. Ale možná je jenom ta hysterie už sama sobě jakýmsi uměleckým happeningem, který ale svou zmatenou peudohodnotou nesahá ani po kotníky např. prosté perokresbě Modiglianiho. Musím asi počkat, zatím tam totiž nic tvůrčího a jaksi určujícího nejspíš vůbec není. Nicméně až třeba někdo z těch rozzlobených neurotiků napíše normální silný román s přísnými literárními měřítky / uznávám, že na instagramu to bude obtížné/, rád si jej přečtu. Může to být třeba analogie revolučního nástupu impresionistů, kteří taktéž šokovali svého času. Nu zatím se musím spokojit s vteřinovým lepidlem a posprejovaným obrazem skutečného genia s tím, že krom vzteku tam nic trvalého jaksi není. Křičet je snadné. Skutečná tvorba je o dost těžší. A nevím, jestli to ta téměř vším "poraněná" parta vůbec ví.
/R.H./


Věci nám kašlou na to, jak je nazveme.Jednoduše se nezmění jen tím, že je přejmenujeme. Dnes je to velmi oblíbená aktivita některých frustrátů. Pro mě především výrazný symptom rozvinuté digitální demence.
/R.H./


Z neznámých důvodů hodně lidí zaměnilo skutečný úspěch za oblíbenost. Kvalitu své osobnosti měří počtem lajků. Hodnocení "sítě" je často nadevše. Ona je to vlastně dost výjimečná pozice být důvěryhodný, ale nepopulární. A právě tu kdysi zastávali skuteční umělci. Uznávali jsme je, ač nás štvali. Tato skupina lidí vymizela, anebo takřka vymizela. Zdá se mi, že mladí lidé dnes vůbec nechápou, že být všemi milován není žádoucí, že to není smysluplný cíl. My se navíc pohybujeme v extrémech, buď si přepjatě vyjadřujeme podporu a sympatie, nebo se nenávidíme. A se sociálními sítěmi přichází zcela nový fenomén. Existují lidé, kteří jsou vystaveni nenávisti tisíců sledujících. Nemyslím si, že je v lidských silách se s tím vyrovnat.
/Virginie Despentes/


Lidstvo má jen jedinou opravdu účinnou zbraň - je jí smích.
/Mark Twain/


Člověk se chová jako stvořitel a pán jazyka.
Přitom jazyk má člověka v hrsti.
/Martin Heidegger/


Dali jsme s kamarádem hlavy dohromady
a celkem snadno jsme přišli s jednoduchým řešením
těžké finanční situace našeho maličkého státu.
On:" Kdyby aspoň třetina veřejných zakázek proběhla tak, jak má."
Já: "Kdyby se zrušily ty desetitisíce úřednických míst, smysl jejichž
existence chápe možná jen profesor Parkinson."
Oba: "Spíš teda Franz Kafka."



NOVÝ TEXT v Zápisníku !!!!!!!!

Osobní poznámky soudního lékaře k tzv.
"zaklekávání "zadržovaných policistou.
Oni nezaklekávají, oni RDOUSÍ !!


Pokud už existuje nějaký Bůh,
pak je to nejspíše sloveso.
/R.H./


Neuromarketing je průvodní jev
naší sociální debilizace
/František Koukolík/


Lidé nehledají pravdu,
hledají potvrzení svého názoru.
/R.Honzák/


Nejsem to, co se mi stalo.
Jsem to, co se rozhoduji stát.
/K.G.Jung/


Úlevné zjištění mého věku je, že se mě dost věcí vůbec netýká,
tedy poměrně hodně věcí, ale úplně upřímně řečeno je jich vlastně
drtivá většina.
/R.H./


" A THING IS A THING, NOT
WHAT IS SAID OF THAT THING "
/Susan Sontag, použito ve filmu Birdman/


Univerzita v Groningenu zakazála ve svém kulturním centru uvést slavnou inscenaci "Čekání na Godota" s tím, že v ní hraje pět herců a všichni jsou bohužel muži. A to bez ohledu na to, že autor, nobelista Samuel Beckett, takto hru napsal ! Vybavilo se mi vyjádření Eugene Ionesca: "Surrealita přestala neexistovat, surrealita se totiž stala realitou". Důkazů je kolem nás dost, stačí se rozhlédnout.


Pokud dělá někdo něco, co vypadá
naprosto iracionálně, možná to jen znamená,
že nemáte všechny informace.
/Bill Browder/


Štěstí a absurdno jsou dvě děti téže země.
Jsou neoddělitelné.
(Albert Camus)


Chci vnímat život tak jak Miles Davis
hrál. Dotýkat se podstaty.
A neustále pátrat po neznámých věcech,
kterým moje mysl vůbec nerozumí.
/R.H./


Pojďme zkusit žít pro změnu "onlife"


Když už ten svět kolem nemůžeš opustit, odplout,
utéct..prostě ho nepouštěj dovnitř.
/Philip Kagge/


Všechno, co v této civilizaci
za něco stojí, vzniklo na jejím rubu..
/Jan Švankmajer/


Lidé musejí i chtějí býti vedeni, pohříchu
jsou nejsnáze strženi těmi, kdo se obracejí
na jejich nemyslivost.
/Josef Čapek,1937/


A Bůh řekl :"Budiž světlo!"
Takže zvuk již existoval :-)


Všechny problémy lidstva pocházejí z naší
neschopnosti sedět tiše o samotě v místnosti.
/Blaise Pascal/


Vývoj tuzemského "politického klimatu" poslednich 50 let:
1.Nereálný socialismus
2.Vekslácký pseudokapitalismus
3.Postdemokratický populismus
4.Orientální dadaismus
5.Finančně digitální feudalismus


M. Kundera se liší od progresivních liberálů, kteří odsekávají minulost a možnost vidí přicházet z budoucnosti. Ústupem nejen do emigrace, ale i do samoty se Kundera vymaňuje z dějin. Již nevěří, že spějí k lepším zítřkům. V západním světě i v postsovětském bloku sleduje pád veřejnosti do hlouposti, vulgarity a povrchnosti. Myslet lze jen navzdory současnosti, nikoliv v ní.


Většina lidí sbírá informace a myšlenky tak, aby zapadly do jejich mentálního stroječku. Jen aby se, probůh , neporouchal. Já se snažím hledat věci, které ten můj " stroječek " zadrhnou. Abych ho musel zas a znovu opravovat.
(R.H.)


Život je to, co se děje, když se zabýváme jinými věcmi.
(John Lennon)


Dočetl jsem knihu "Tao fyziky" od Fritjofa Capry.
Podobnost nových poznatků kvantové fyziky
s učením starých zenových mistrů je místy až šokující.
(R.H.)


Se životem jdou dělat vlastně jen dvě věci. Buď ho pokud možno
jen tak hezky zkonzumujeme, nebo se z něho pokusíme vydolovat
nějaký ten smysl.
(R.H.)


Před vámi defilují věci, zprávy a události, které se nabízejí, předvádějí, případně i vnucují. Jaksi automaticky předpokládají váš souhlas s tím,
že jim budete věnovat pozornost. Pokud tento souhlas neudělíte, prostě se "otočíte zády". Paradoxně, i s ohledem na to, že je to vaše svaté právo, je toto vaše počínání okolím vnímáno veskrze negativně. Ale vy třeba vůbec nemáte k oněm věcem negativní vztah. Jen jste své pozornosti neudělili onen souhlas z důvodů zbytečnosti, ztráty času, bezobsažnosti, či prostého nezájmu.
(James Mahu)


Poslouchám profesora Jana Raka a Pjéra la Šéze. Pouštím si potom Jeffa Becka a jeho Midnight walker. Velmi osvěžující ve světě, ve kterém se až děsivě přemnožili zombie a zhypnotizovaní pologramotní primáti. Doporučuju.
(R.H.)


Myslím, že bychom měli číst knížky, které nás zraňují a souží. Pokud nás kniha, kterou čteme, neprobudí ranou do hlavy, k čemu ji čteme ? Jsou nám potřeba knihy, jež na nás dopadnou jako nějaká pohroma, jež nás hluboce zarmoutí, jako smrt někoho, koho jsme milovali více než sami sebe, jako kdybychom byli vyhnáni do lesů, daleko od lidí, jako sebevražda. Kniha musí být sekerou pro zamrzlé moře v našem nitru.
/Franz Kafka/


Každý je trošku praštěný. Jde o to, komu to moc přerůstá přes hlavu. Moje definice duševního zdraví: " Každý z nás něco jiného říká, něco jiného dělá, něco jiného si myslí, něco jiného chce a něco jiného skutečně potřebuje. A když se mu to moc nerozbíhá, je takzvaně normální. A když se to začne rozbíhat,
jde jen o to, jestli škodí jenom sobě, nebo i jiným."
/Radkin Honzák/


"Forman si uchoval ten druh humoru, který je zlý a nebezpečný, skrytý a výbušný. Dovolil si něco, co by mu nemělo být zapomenuto,
nalezne-li cestu do příznivějšího klimatu. Zasáhl malého českého člověka.
Mířil na zbabělost, tupost, fotbalismus, brutalitu, zištnost, dobromyslnou prázdnotu, baráčnictví, pivařinu a sobectví a trefil do černého. Zasáhl právě ta ložiska duševní ubohosti, z nichž v podstatě pramení všechny druhy fašismů i stalinismů.."
/to řekl o M.Formanovi Vratislav Effenberger ještě před jeho odchodem z Československa/.


Čas je neúprosný. A jednou nás všechny zabije. Někteří
mu to vrací tak, že se ho snaží zabít co nejvíc,
dokud jsou ještě naživu.
R.H.


Velcí lidé diskutují o myšlenkách,
průměrní o událostech,
a ti malí o jiných lidech.
/Eleanor Roosevelt/


"Naučte se užívat si své vlastní společnosti..."
/A.Tarkovskij/


Jednou před několika lety prošla
kolem tebe krásná ženská.
Líbila se ti,vzal sis ji za ženu.
Jmenovala se SVOBODA.
/Josef Koudelka - Deníky/


Na několik hodin vypadl facebook.
"Představte si, že milionům lidí
nikdo po dlouhé hodiny nepotvrzoval,
že existují.."
/Z výborného filmu Death 2021/


Jsem v šoku !! Blog MUDr. Hnízdila na aktualne.cz byl Z A K AZ Á N.
Ne, není to cenzura, portál je v soukromých rukou a pan Pazderka si s ním může fakt dělat co chce. Je to podlehnutí DOKTRÍNĚ, což je ještě horší. Základem kritického myšlení je naslouchání různým, často dokonce protichůdným názorům. Vy o něco starší si možná na jednu takovou DOKTRÍNU pamatujete. Já v ní žil 26 let a nerad bych se tam vracel.
Tehdy se sice za odlišný názor dokonce zavíralo, ale začínalo to vlastně
velmi podobně...
R.H.


Konfrontace, hádka, či dokonce boj pro mě představují vyčpělý dualistický koncept. V naprosté většině případů je to zcela neproduktivní a smysl postrádající činnost.
R.H.


Člověk by měl být stále sám sobě tak trochu podezřelý...
(V.Havel)


Jeden z nejnemorálnějších darů
lidského ducha je dar generalizace.
Místo aby shrnoval zkušenosti, hledí
je prostě nahradit.
(Karel Čapek)


Má zkušenost je to, čemu se rozhodnu
věnovat pozornost. Pouze ty věci, jichž
si všímám, utvářejí mou mysl.
(William James)


Začínají nám chybět věci, které jsou mezi prospěchem a strachem. Obyčejné,
poctivé věci, slušnost třeba...
(Zdeněk Svěrák)


Nemohl jsem nezaznamenat poslední díl seriálu Most.Mediální smršť.Myslel jsem, že obecný "babišismus" naší společnosti nemá dno.Má.Česká mentalita dospěla k plebejskému transu.Zuboženější to snad nikdy nebylo. A tak říkám: "Dycky rozum".A dobře vím, že marně...
(R.H.)


Pravé štěstí je pochopit,
že něco není pro mě.
(R.H.)


Dlouho hledaný mezičlánek mezi
zvířetem a skutečně humánním člověkem
jsme my!
(Konrad Lorenz)


Naše sny nepodléhají civilizační represi a
proto jsou pro mocné tohoto světa
tak nebezpečné. Podobně jako denní snění
jsou doménou imaginace, a ta je vždy
podvratná.
(Jan Švankmajer)


Jedním z nejúčinnějších svodů zla
je výzva k boji.
(F.Kafka)


Pravda je jen jednou ze sil.
(Hannah Arendtová)


Svět je plný lidí. Jedna velká skupina ho jenom obývá. Ta druhá je extrémně zvědavá, hledá a tvoří, což je pracné, a o to těžší, že čelí nenávisti té velké party. Nikdy nepochopím, proč to tak je.
(R.H.)


Zakoupil jsem několik balíků papíru formátu A4,
abych si uspořádal prvky svého života.To je něco, co by lidé měli dělat častěji.Je zvláštní pomyslet, že tolik lidí prožije život bez jediného komentáře, jediné námitky, jediné připomínky. Ne že by takové komentáře, námitky, nebo připomínky mohly mít příjemce nebo smysl, ale připadá mi koneckonců přece jen lepší,aby vznikly.
(M.Houellbecq - Platforma)


V životě se může stát cokoliv.
Což logicky znamená,
že třeba i nic.
(R.H.)


"Musím to vědět,"řekla Augusta."Jaká je podstata světa?"
Džinka odhalila v úsměvu obě řady zubů."Kterého?"
(Karin Tibdbecková -Sobí hora)


Mezilidské vztahy nejsou tak složité,
jak se říká, Jsou často neřešitelné,
ale skoro nikdy složité.
(M.Houellebecq)


Věci přece nepřestanou existovat jenom proto,
že vypadají jako nemožné...
(Jan Balabán - "Možná, že odcházíme")


Klesli jsme do takové hloubky, že se opětovná formulace samozřejmého stala povinností inteligentních lidí.
(G.Orwell)


Neustále jsme konfrontováni s postřehy druhého řádu, s postřehy k postřehům a o postřezích.Éra normálně vyjádřených názorů je pryč.Všichni jsou při svých pozorováních pozorováni jinými,komando přebírají sekundární vyjádření.Tedy názory na jiné názory.
(Peter Sloterdijk)


Skoro třicet let práce soudního lékaře mi umožnilo
pochopit pro můj život asi nejdůležitější věc.
Jak neuvěřitelně snadno, jednoduše, rychle
a hlavně kdykoliv, se dá zemřít.


Dinosauři vyhynuli klimaticky. My vyhyneme displejově.
Digitálně se sami sobě prostě ztratíme.
(R.H.)


Svět je plný různých vzkazů.
Důležité je si najít ty, které jsou
určeny mně.
(Pavel Šrut)


Život by byl tragický.Naštěstí je zábavný.
(Stephen Hawking)


V souvislosti s tím, co se teď děje.. výsledky voleb a průzkumy..mi došlo jediné: příbuzné, sousedy a spoluobčany si člověk prostě nevybírá.


Mirek Vaňura vydal novou knihu "Legendy kriminalistiky" - pohled do zákulisí vyšetřování nejznámějších zločinů 90.let
/viz fotogalerie/


Eva Turnová křtí novou knížku a čte svoje texty na CD !!
/viz fotogalerie/


Stačí být na ostatní lidi laskavý.Nedělat ani malé zlé věci.V životě dostáváme od druhých jen věci, které k nim vysíláme. Jsme jako zrcadla. To, co vysíláme, se k nám obloukem vrací. Vztek vám vrátí jen vztek. Laskavost vám zpět pošle laskavost. Sami rozhodujeme, co chceme od života dostávat. Všechno si totiž způsobujeme sami! Radost i bolest. A štěstí je jen stav bez vnitřních výčitek a strachů, zbytečných konstruktů. Naprostá uvolněnost. Trvalé štěstí je stav neposkvrněné mysli.
(Josef Formánek)


Tak se mě všichni ptají na Horáčka. A na jeho kandidaturu. S úlevou konstatuji, že to co jsem napsal o tomto pánovi do svého Zápisníku už v březnu 2008 nehodlám ani v jediném písmenu měnit. Moc rád bych si početl v obdobných textech u jiných kandidátů a ještě raději bych si povídal o roky trvající podobné konzistenci názorů.


Umřel mi Wabi Daněk.
To je jako když jedete divokou vodu postý a víte,
že v určitým místě se prostě musíte opřít o kus skály.
A ona tam najednou není.


Revoluce z roku 1989 byla asi jedinou revolucí v
dějinách, která nepřinesla nic nového,
prostě se přizpůsobila okolnostem.
(Pavel Kolář - historik)


Doufám, že za dalších pětadvacet let už bude ve školních učebnicích hodnocena dnešní doba lakonickým: Druhá korporátně-dotačně-socialistická Česká republika, jejíž vznik umožnil plukovnicko-aktivistický převrat v roce 2013, neměla dlouhého trvání.
(Martin Rieger)


A tak nás naše zkušenosti stejně jako náš rozum jasně poučují, že lidé se pokládají za svobodné jen proto, že jsou si vědomi svého jednání, ale o příčinách, které je determinují, nevědí vůbec nic.
(Spinoza)


Kintera v Rudolfinu !!!!
Myslím, že je to 18. sonet W.Shakespeara:
"Krásu vždycky něco zmaří. Náhoda, stáří, či bezohledný čas..."
Ještě ho máte. Běžte tam. Umění Kintery / a třeba i Fr.Skály kousek opodál/ je osvěžující jak sklenice ledové vody po propité noci.


Pořád jen čtu. Čím dál víc. Od všeho něco. Trochu mě děsí ti, co tak nečiní. Živí mrtví,hororové postavy, řízené bůhví čím. Dle Vaculíka mrtvoly poháněné vzduchem.Jsou spokojené? Ano. A to je na tom snad to nejhorší.
(R.H.)


Tři hodiny jsme se s přítelem dohadovali o zásadách buddhismu.
O jeho přístupu k životu, světu a poznání. Dohodli jsme se,že zkusíme najít nějaký jednoduchý klíč.V noci mi pak přišel tenhle text:
Dva buddhističtí mniši si povídají v klášteře.
"Dvacet let medituji a dospěl jsem k závěru, že smysl všeho je ve vzduchu", říká první.
"To se mi nějak nezdá!", odvětí druhý.
"Tak asi ne!"povídá první a v klidu usne.
Tisíce učebnic ve třech větách.


V dobách, kdy dějiny chodily ještě pomalu, jejich nepočetné události byly snadno zapamatovatelné a tvořily obecně známé pozadí, před nímž se odehrávalo napínavé divadlo soukromých lidských dobrodružství. Dnes čas kráčí rychlým krokem. Historická událost, přes noc zapomenutá, září hned nazítří rosou novosti, takže není v povídkářově podání pozadím, nýbrž překvapujícím dobrodružstvím, které se odehrává na pozadí obecně známé banality lidského soukromí.
(M.Kundera - Kniha smíchu a zapomnění)


Nikdy jsem nepotkal jiného člověka,
kterým bych chtěl být.
(Charles Bukowski)


Smysl je něco, co člověk nekontroluje.
(Božena Správcová- "Uctívači kruhů")


"Nevypadá to s Vámi dobře. Zřejmě se Vám udělala duše.." říká doktor pacientovi.
(Z knihy "My" od Jevgenije Zamjatina)


The problem with the world is that
the intelligent people are full
of doubts, while the stupid people
are full of confidence.


Na konci každé pravdy je třeba dodat,
že víme i o té opačné.
(Blaise Pascal)


Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat.
(Benjamin Franklin)


Měl jsem strach o tento národ, ale
teď mám strach z tohoto národa !
(Eugen Brikcius)


Na jednu věc mám někdy i dva,
nebo dokonce tři názory.
(L.Vaculík)


Světlo je základ všeho!
(arch.Josef Pleskot)


Věci už máme. Tak teď ještě ten smysl.
(R.Havel)


Vřele doporučuji České gastroenterologické společnosti pozvat časem k odbornému vyšetření pacienty, kteří 28.10.16 přijali pozvání podivných, morálně porouchaných a všeobecně toxických bytostí z Kafkova "Zámku" na divotvorný večírek. Jejich žaludky musí být totiž extrémně výjimečné.
(R.H.)


Náš svět je z jedné půlky konzumní, z druhé půlky virtuální. Velká část našich úzkostí a problémů pak plyne z marného hledání nějaké třetí poloviny naší současnosti.
(R.H.)


Situaci, ve které se my lidé nacházíme,
velmi dobře vystihuje nebohý opilec, jež stojí na vnější straně parku, buší pěstmi do plotu a křičí: "Pusťte mě ven!"
(Anthony De Mello)


Lidi, co o sobě vědí, že jsou slabí, nemají žádný jiný zbraně, než vražedný. Někdy mám pocit, že silný lidi nedokážou přežít jinak, než že se podřídí moci slabých. Silný lidi jsou citlivý a bojácný, protože toho vědí příliš a chápou věci.
(Pentti Saarikoski)


Na počátku bylo slovo. Na konci je hodně slov, tak hodně, že už se na svět nevleze nic jiného, než jen slova.
(R.H.)


Tragedie konce lidské komunikace spočívá v tom, že místo rozhovoru nutí jeden druhého myslet si to samé,co si myslí on.
(R.H.)


"To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní, nebo alkoholik a zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt."
(Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně při projednávání zákona o referendu, 1992)


Televizor je zařízení, kterým nakukujeme do prostředí, kde se vyrábějí zvuky a obrázky. K naší potěše, vzrušení a pobavení. Přemýšlení, hledání kontextu či pochyby nejsou třeba. Od toho jsou kavárny. Po staletí na poutích stával vypravěč s ukazovátkem a tabulí s animacemi. Je to vlastně pořád totéž. Jen technika je jiná. Rychlejší a v HD,se střihem. Tím nějvětším cenzorem, který media mají. TV je zkratka. Přímo k pouťové atrakci.Jsou lidé,kteří se jí zbavují. Ti mě zajímají víc, než nové technologie nerovných obrazovek.Doteď byl život diváků plochý, nyní začíná být i ploše prohnutý.
(R.H.)


Čas je napočítaný pohyb
ve vztahu k před a po.
(Aristoteles)


Už nesdílím rozhořčení nad naším presidentem. Jsem nadšen. Tenhle národ neměl nikdy přílišnou sebeúctu a lidovou filosofií bylo posledních 80 let přizdisráčství. To, že se objevil klaun v pravém slova smylu, je minimálně nadějné.
(R.H.)


U posledního soudu se dovíme,
že jsme měli jedinou povinnost:
být šťastni.Kdejaký idiot, ale i myš
nebo komár, nás předběhl.
(Vl.Kokolia, Vy-já-dření)


Česká společnost je nízká a v moderních
dobách vždycky byla, neboť obdařena
citem vždycky včas se zbavit něčeho,
co ji převyšuje to nakonec postrádá.
(R.H.)


Všichni máme křídla,
jen někteří z nás
nevědí proč.
(Michael Hutchence)


Někteří lidé jsou jako černá díra.
Mají takovou gravitaci a takovou
vnitřní hmotnost, že z nich prostě
nemůže nic vyjít. Ani světlo.
(R.H.)


Žít sám? Je to snesitelné,
pokud svou samotu chápete
jako bytost.
(R.H.)


Jediným místem, kde najdete lásku
před sexem je slovník.
(Murphyho zákon)


V kyberprostoru letí netříděné informace stejnou rychlostí. Úplná kravina se k vám tudíž blíží stejně rychle jako zpráva, která by mohla změnit váš život.
(R.H.)


Sometimes you never know the true
value of a moment until it becomes a memory.
Some of the best things in life
are mistakes.
(Iman Bowie)


Nemůžeme mít větší ani menší moc
než tu, kterou máme sami nad sebou
(Leonardo da Vinci)


Na všechno opravdu důležité
je člověk sám.
(S.Dalí)


Člověk chráněný člověkem
před člověkem – to je láska.
(G.Corso)


Mobily marně zvoní do noci. Spolehliví partneři dneška. Těm, kdo se chtějí držet stranou, mobily pomáhají zůstat v kontaktu.
Těm, kdo chtějí zůstat v kontaktu, dovolují držet se stranou.
(R.Denemarková)


Největším a nejtragičtějším problémem
postmoderní společnosti je stále více se zhoršující schopnost odlišit důležité od nedůležitého
(C. Höschl)


Velká obtíž je v tom,že náš národ si dost
potrpí na to, aby si potrpěl.
(J.Werich)


Nemůžeš-li být dobrým příkladem,
ještě pořád můžeš být příkladem
odstrašujícím.
(A. Einstein)


Protiklad tíha-lehkost je nejtajemnější a nejmnohovýznamnější ze všech protikladů. To kdysi napsal Kundera. Tak si říkám – buď vlídnej ! Protože každý z nás se pere s něčím těžkým. Bez ohledu na to, v jaké fázi životní lehkosti se právě nachází.
(R. H.)


Jak řekl režisér Zelenka:Cimrman byl od podstaty protest.
Dnes ho citují u grilů ta největší hovada. Za fotku s Jarkem by dali cokoliv. I ten nejnechutnější developer si v autě pouští Cobaina. Je to něco mezi morální plastickou operací a karmickou omluvenkou.
(R.H.)


Lidi jsou strašně nudní, když jsou pohromadě.
Jen o samotě můžete rozvinout vlastnosti, které jsou na vás skutečně zajímavé
(A.Warhol)


Češi jsou prostě národ, který pochází z chalup. Všichni jsme ve třetí generaci sedláci, mlynáři nebo ještě míň. A hlavní stránka našeho plebejství je ta lokajská.
(Mikuláš Bek, rektor Masarykovy university Brno)


Skutečné myšlení netouží přesvědčovat, ale inspirovat. Přesvědčení je myšlení, které znehybnělo
(M.Kundera)


Herec není hráč, protože krev hráčů je pravá a slzy opravdu slaný
(K.Peteraj)


Naším nevětším a smrtelným problémem jsou malé horizonty.
(Jaroslav Rudiš)


Všechno nakonec dobře dopadne.
Pokud něco dobře nedopadlo,
znamená to, že ještě nebyl konec.
(John Lennon)

Zajímavost

Jsme tak nevýznamná stvoření na jedné malé planetě obíhající kolem jedné velmi průměrné hvězdy na okraji jedné galaxie mezi 100 miliardami jiných v pozorovatelném vesmíru. Je tedy docela těžké věřit v Boha, který by o nás pečoval nebo si vůbec všiml naší existence.
/Stephen Hawking/


"Její přízračné krajiny, v nichž lidé s holými zadky zírají na nebe, kde velké ženy chlapeckých postav odcházejí z obrazu ven a za jejich zády zeje prázdno tuhé jako potlačený výkřik..",napsal o své tetě Jan Balabán ve své próze Černý beran.Fascinující dílo "prokleté" malířky Milady Schmidtové Čermákové je teď k vidění v Jihlavě.Stojí za to tam zajet. Josef Bolf v ženské podobě.


Dvě knihy. Každá odjinud. Úsporná, až skromná literatura s dunivým druhým plánem. Marie Benetková - Zlatý z nebe, Helle Helle - Tohle jsem měla napsat v přítomném čase. A pak samozřejmě Švankmajer - kniha desetiletí.Pak mi taky konečně z knihovny V.Havla přišel Stín Jiřího Křižana.Po čtyřech letech nová Petra Hůlová. Stručné dějiny Hnutí. Zralé a dobré.


Něco o mé práci:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1100492707-na-stope/417236100132019/

Něco o mé práci:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10993853591-legendy-kriminalistiky/


Udělil jsem svoji soukromou Magnesii Literu. Ladislav Šerý je naprostý mimoběžník. Jeho román NIKDY NEBYLO LÍP je malý literární zázrak. Generační výpověď, za kterou by se nemusel stydět Hakl, Kundera, ani Bukowski.




Divoká labuť a jiné příběhy. Nová kniha Michaela Cunninghama.Pohádky, které všichni známe, přetvořil tenhle geniální vypravěč. Jsou temné a často až zvrácené. Až se najednou stávají dokonalým a pravdivým obrazem našeho děsivě krásného života.


Jezero od B.Bellové je skvělá kniha. Připomíná mi trochu svět Kosinskiho Nabarveného ptáčete, či první romány P.Hůlové. Brilantní, tísnivé, inspirativní. Pro mě kniha roku !


Čtu ještě Chválu pomalosti od Carla Honoré, Poslední cestu Ralpha Dutliho, Mozaiku zamyšlení z polyfonické zahrady EDO a Jednu větu A.Kareninové. Po dlouhé době jsem viděl i dva dobré filmy - Takovej barevnej vocas letící komety o F.Topolovi a geniální " malířský " filmový opus Petera Greenawaye Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec. Všechny ty věci mi pomáhají odletět na chvíli ze smutného českého údolí v téhle děsivě postpravdivé době.A po dlouhé době listuju Českým snářem.Vaculík. Co dodat.


Výborný je rozhovor s Dr. Radkinem Honzákem v časopise Týden. O tom, jak jsme hříchy proměnili v nemoci, o tom, že jsme nedorostli ke svobodě a neumíme ji ocenit, i o tom, že lidé delegují zodpovědnost za svůj život na faraony, kteří jim večer nasypou misku fazolí..


Něco o mé práci!!!!!!
https://www.stream.cz/temna-zona/10005454-u-pitvy-si-poustim-hudbu


9. května 2014 se Nizozemský národní orchestr chystal hrát skladbu G.Mahlera. V sále byla přítomna královna Beatrix, která pilně navštěvuje koncerty. Toho využil šéf orchestru, muslim , který začal vychvalovat
" přednosti " islámu. Hudebníci se beze slov zvedli a s nástroji opustili jeviště. Před
očima panovnice předvedli, že už mají dost pýchy a muslimské arogance. Byla to opravdu mimořádná událost, to video by mělo obletět svět. Husí kůže - není co dodat
http://safeshare.tv/w/cqjiYhtiXs


Tak tuhle píseň jsem si odvezl z Pacova. Vy, kteří ještě věříte na lásku, si to užijte. My, kteří už moc nevěříme, tak my to máme skoro za hymnu. Zkrátka - projekt bez naděje.
https://www.youtube.com/watch?v=bR_7RwqmQP8


Můj životní souputník Jiří Bílý ( www.jiribily.cz) dokončil novou desku plnou jím zhuděbněných básní pana Antonína Sovy. Křest proběhl v Pacově dne 26.6.14. Tamtéž bude Jiří s Michalem hrát na Pacovském poledníku dne 23.8.14. A bude tam i Mńága a Ivan Hlas a Peter Lipa a spousta dalších (včetně mě za moderátorským mikrofonem:-)


Kolonizují prostor společnosti. Privatizují náš osobní prostor ( u slabších i jejich duši).Český rok po konci světa (Orientace LN ze soboty 4.1.14 - Josef Chuchma), nebo Odepřít poslušnost - Násilí podle Slavoje Žižka ( A2-26/2014 str. 27). Děsivé a zřejmě mlčky pomíjené zprávy o našem převedení do klecí. Pobuřující - jak pro koho.


"Uhnali jsme si touhu po pevné ruce". Cyril Höschl ve velkém rozhovoru poukazuje na věci, ze kterých se tají dech. O kořenech naší "blbé nálady". O závisti. O tom, že naši první signální ničí parvenuové. A taky třeba o tom, že dávat na odiv něco, co jsem nabyl, je naprosto infantilní, přízemní a ubohé. Lidové noviny, Rozhovor, 5.října 13, str. 11.


Máme jen pár autorů, kteří patří bez debaty do světového literárního kontextu ( Kundera, Hrabal, Hašek...).Nepochybně světovým autorem byl i muž, jehož jméno tady bohužel není příliš známé. Jeho nadčasové texty však nesou všechny znaky nejvyšší literatury a ryzí geniality. JIŘÍ DRAŠNAR ZEMŘEL V KALIFORNII 17.3.2013..


Zákon 198 /1993, paragraf 3, hovoří jasně. V případě komunistické strany se jedná ( dle zákona) o zločineckou oranizaci. Komunistické hnutí je tedy podle platné legislativy nezákonné. V době , kdy se stávají našimi "představiteli" lidé kteří byli předsedy OV KSČ ( hejmtan), či nechali střílet do lidi na hranicích ( náměstek hejtmana) je třeba říci, že ti, kteří s nimi spolupracují jsou rovněž zločinci. Právně to asi obhájí, ale morálně ( pro ně nejspíš slovo v hebrejštině) je mi z nich úzko.


Tenhle klip mě k nostalgii vskutku nedohnal. Pouze jsem si všiml, že tam hraju na Gibsona, jehož cena není a nebyla malá.Někde se mi, na mých životních kruhových objezdech, " ztratil ". Tak jen doufám, že Dotyčná na něj buď dodnes hraje, nebo ho alespoň prodala řekněme za přijatelnou cenu.
http://www.youtube.com/watch?v=OX4U7i8YHhQ


Ano, jsme slepí, neboť jsme se nechali oslepit. A je to naše vina, naše pohodlnost, naše rezignovanost. Stali se z nás slepci, kteří sledují televizní zprávy a namlouvají si, že něco vidí, čtou noviny a věří, že se něco dočetli, zběsile pátrají na internetu a doufají, že se proklikají z bludného kruhu. Nechali jsme se oslepit těmi, kteří zatraceně dobře vědí, že slepci se lépe vodí. A vůbec nejlépe se vodí ti, kteří o své slepotě nemají ani páru, jsouce naopak přesvědčeni o své bystrozrakosti, pronikavosti vhledu a důvěrné znalosti věcí za zrcadlem.. Hledí třeba na politikův předvolební plakát a nevidí, že síťovka v jeho ruce je ve skutečnosti beznadějně vybrakovaná. Vidí jenom to, co chtějí vidět a jejich realita se tak stává vrcholnou ideologií, fantasmatem, z něhož byla vytěsněna empatie coby nezbytná součást ochrany druhu. Proto ji, kdykoliv se sobectví utrhlo ze řetězu, bylo třeba obelstít například tím, že se protivník odlidštil nějakým bizarním pojmenováním, aby už nestál člověk proti člověku, Francouz proti Němci či Italovi, ale žabožrout proti bošovi, případně makarónovi…, což přispělo k oné zvláštní slepotě, bránící proti sobě vidět člověka, ale nepřekážející schopnosti zamířit na jeho srdce...
Více v mrazivém textu L. Brožka

http://www.blisty.cz/art/65841.html


To mě bavilo a živilo !!!
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1093836883-na-plovarne/


Ve Francii, kterou už pár let miluji, rostou úžasné holky
http://www.youtube.com/watch?v=sp3G50jBRuU


Obsazení Wall Street mě zaujalo, ale z tohohle protestu jsem měl husí kůži !
Výňatek z opery G. Verdiho Nabucco - sbor zotročených Židů odvlečených po prohrané válce do Babylonu asi 590 před našim letopočtem. Opera se hrála v Římě letos při příležitosti 150. výročí moderní Itálie za přítomnosti
Berlusconiho a starosty Říma, který v rámci projevu před zahájením opery kritizoval škrty rozpočtu na kulturu. Už před začátkem opery byl dlouhý potlesk. Italové milují Verdiho a jeho opery a většinou znají opery nazpaměť a slavné árie zpívají často spolu. Opera roběhla normálně až k uvedenému sboru jehož první slova v překladu jsou : " Oh má země, tak krásná a ztracená.. " V hledišti bylo zvláštní napětí, které cítil dirigent i účinkující. Když skončil sbor otroků, byl obrovský aplaus. Dirigent slyšel výkřiky: " Opakovat !" A rozruch neustával. V Itálii není zvykem opakovat části v průběhu opery, ale nakonec, když se rozruch utišil, obrátil se dirigent na
Berlusconiho a řekl: " Jsem Ital. Cestuji po celém světě a teď se stydím za to,co se děje v mé zemi a proto ( směrem k obecenstvu ) přijímám Vaši prosbu o opakování ! Nejen pro vlastenecký obsah, ale při dirigování slov " Oh má krásná ztracená země " myslím na to, že když budeme takto pokračovat, zničíme kulturu, která tvoří historický základ Itálie. V tom případě bude naše země opravdu ztracena ."
Potom řekl: " Já, Motti jsem mlčel po léta. Nyní bych chtěl dát této písni skutečný význam. Jsme doma v Římě, v divadle se skvělým sborem a nádherným doprovodným orchestrem. Navrhuji Vám, abyste se připojili, a budeme zpívat všichni spolu. " Potom zahájil opakování písně sboru, obrátil se k publiku a dirigoval jejich zpěv. Lidé byli vidět jen tmavě, protože osvětlené bylo jen jeviště, ale jak publikum, tak všichni na jevišti, zpívali ve stoje. Když sbor skončil, bylo vidět, jak si ženy zpívající ve sboru utíraly slzy.

http://www.youtube.com/embed/G_gmtO6JnRs


www.tichyfotograf.cz
www.kresadlo.cz
Dvě stránky, které mě neustále baví a naplňují optimismem !!!


Čestnost jako deviace, aneb jak systémová korupce vytlačuje slušné lidi na okraj. Ti inteligentní,a nedej bože ještě morálně dobře nastavení, prostě vypadávají ze hry, což je známá teze o degeneraci elit, kteréžto jsme nyní svědky (kvalitní rozhovor se sociologem P.Fričem najdete na stránkách Literárních novin,ročník XXI,č.36)


"Proč jsou dnešní dívky nesnesitelné?".
Tak se jmenuje půvabný a provokativní text Jana Sterna v Britských listech. Doporučuji. Apropo právě mu vychází nová knížka " Psychoanalýza všednosti ". Jak ho tak znám, máme se na co těšit !
http://www.blisty.cz/art/52196.html


"Láska k moudrosti" jako psychosa? Aneb bylo Platonovo proslulé podobenství o jeskyni poruchou filosofovy duševní rovnováhy? Martin Škabraha napsal velmi zajímavou a těžkou stať na tohle téma. (Čtrnáctideník A2, č.17, str. 18)


Sprcha s hodně studenou a hodně čistou vodou. Kdo má trpělivost, může zažít jeden z nejsilnějších thrillerů současnosti.Spousta věcí začně dávat smysl.Ale je to děsivé...

Koukolík o deprivantech
Moje tipy

Nová deska genia.Jack White udělal zase výkrut. Upřimný, syrový a opravdový. Jmenuje se to Boarding House Reach.


Výborné čtení o současné ruské literatuře a to nejen o Sorokinovi. Taky o Michailu Jelizarovovi, Iljovi Kukulinovi a Anně Barkovové. A k tomu všemu hodně dobře napsaná recenze na nového Kahudu. Vše je k nalezení a pochutnání si ve čtrnáctideníku A2 č.16. z 30.7.14.


Dobře napsané, břitké a přesné. Větší horor než Paranormal aktivity. Pavel Šafr definoval náš porevoluční vývoj ve dvanácti obrazech. Všichni, jak jsme tady, by to měli mít neustále na nočním stolku ( Reflex 9 ze dne 27.2.13, str. 10-13)


Slávek Janoušek mi poslal svoji knihu. Jeho prvotinu, která je zároveň druhým dílem trilogie s názvem My tři a já. Folkaři umí i dobře psát.První díl napsal Vl.Redl. Slávek, dle mého, nezůstal pozadu.Už přibyla i poslední část Od Samsona. Vřele doporučuji ( viz Fotogalerie)


A2 ze dne 19.6.2013 stojí za to ! Už kvůli plnokrevnému rozhovoru s Pavlem Kosatíkem s názvem "Co je to být Čechem ?" Hořké čtení o národních mýtech a o našich potížích s hodnocením národních hrdinů a zrádců. O ryze " českém " tupém zjednodušování. Nu a pak životadárné textíky Milana Kozelky - Raňajky v Bazmekistáne. Jednoduše kouzelné.


Ondřej Nezbeda to konečně napsal. Hašek není "Hrušínský", je to mnohovrstevný existenciální autor. A Švejk byl pro mě vždy spíše postava do mystického hororu, až na husí kůži. Strašlivý ponor, když si odmyslíme knedlíkové české pojetí. Více na str. Respektu č.17 v textu - Záhadný Hašek.


Kulturní čtrnáctideník A2 (13.3.2013) je věnován "Lásce". Našel jsem tam dva skvělé texty. Jeden napsal Zygmunt Bauman ( O tekuté lásce...), druhým je rozhovor s vycházející hvězdou světové sociologie Evou Illouz.Vypadá to tak, že nejen ekonomika má na kahánku..


Eva Turnová!! Pokud nevíte - basačka od Plastiků. Taky někdejší Sabrina Black Emila Hakla. Taky výborně a vtipně píšící ženská. Právě jí vyšla knížka Turnový háj ( objednávky na eturnova@volny.cz)


O "postkritické době" , o kontejnerizaci světa, o slepé ulici, kterou se společnost řítí..brilantní text V.Bělohradského ( Salon,14.2.2013)


Během svátků jsem měl tři zásadní setkání:
1. Převratný výstřel kinematografie - film "Holy Motors" Leose Caraxe. Jeho podivný hrdina Oscar na otázku - proč to všechno vlastně dělá, odpoví kouzelně : pouze pro krásu toho samotného gesta. Filmová magie desetiletí !
2.Knížka "Myšlení rychlé a pomalé" z pera Daniela Kahnemana, která nás ohromí uvědoměním si vlastního omezení.
3.Dva dny s Vlastou Redlem, které mě naopak obdařily pocitem jakéhosi lidského neomezení.


"..z valné části se zabýváme blbostmi..." Hektická ospalost - to je nesmírně moudrý text, který mě na konci roku asi nejvíc oslovil.Díky, pane Chuchmo !( Kavárna, Víkend dnes 22.-26. prosince 2012)


"Mazlíme se s náhražkami". Rozhovor s Marií Langerovou. Mimo jiné o její nové knize " Hnízda snění". Taky o tom, že manipulace označujeme rádi jako "interpretace" ( A2-kulturní čtrnáctideník 24, ze dne 21.11.12)


Přibyl nový text v Zápisníku - "O Vesmírech ( bez rozdílu velikosti)".


O tom, jak J.Joyce svým Odysseem otevřel další území. O velké planoucí hranici literatury, kterou tahle geniální kniha ve skutečnosti asi je. Velmi pěkný je rozhovor s anglistou M.Pokorným o Odysseovi, vědě a psech s názvem " Literatura neodhaluje, ani nemyslí " (čtrnáctideník A2 č.19/12, str.24-25)


"Jsme záludný, nekorektní a k odpovědnosti neochotný lidský materiál. Ano, to, co žijeme je pokračováním normalizace,protože jsme nedokázali přestat" - to říká ve velmi břitkém a hodně obnažujícím rozhovoru Pavel Kosatík. Stojí to za přečtení i za trochu sebestudu. (Čekání na nového Havla,Salon 20.září 2012)


Evoluce člověka skončila - tvrdí v dechberoucím rozhovoru britský biolog Steve Jones. Stojí to za to ! Respekt 22, str. 47-51.


"Pád Jeruzaléma, aneb Kdy je společnost nemocná ?" Další nebroušený diamant z pera mého oblíbeného věčného provokatéra a psavce Jana Sterna. Tentokrát k nalezení v kulturním čtrnáctideníku A2-10/2012. Taky jsem si koupil jeho novou knížku - Černé libido ( opět skvělé čtení).


Evropa bude jednou islámská - pozoruhodný a poněkud děsivý rozhovor s biologem, filosofem a spisovatelem Stanislavem Komárkem je k přečetní v Salonu ( příloha Práva) ze dne 10.5.2012


Neodkládejte život na jindy- pozoruhodné povídání s P.Fialou ( Mňága a Žďorp). O muzice, životě a o českých rádiích. Dobré to je !(Reflex z 10. května, str. 59-62)


Přibyl nový text v Zápisníku:
O disentu krásy a pastech času ( úvahy o umění nevejít)
(4.3.2012)


NÁVŠTĚVNÍ KNIHA BUDE DOČASNĚ OTEVŘENA !!
( Jedná se o pokus otevřít diskusi k mým textům. Osobuji si právo na některé osobní invektivy vůbec nereagovat, případně je smazat. Moje odpověď tudíž nebude automatická. Pokud tato akce nesplní účel, bude kniha opět uzavřena).
Díky. R.H.


Teď zrovna moc nepíšu. Což ale neznamená, že taky nečtu. Čtu ! Tak například :
http://trcalek.bigbloger.lidovky.cz/c/235912/Vanoce-jsou-jako-perverzni-sex.html
nebo
www.lucifer.bloguje.cz
Jsem spokojen !!! Svět bloggerů je už dost velký na to, abychom pochybovali o jeho smyslu.


Novou knihu Josefa Formánka "Umřel jsem v sobotu" jsem přečetl za noc. Delší dobu si myslím, že jde o jednoho z nejzajímavějších českých spisovatelů.Opět mě nezklamal! A má úžasné webovky:
www.josefformanek.com



Svět bohatne a chudých přibývá. Tak se jmenuje skvělý rozhovor s filosofem Thomasem Poggem. Třeba i o tom,že z chudých zemí odtéká ročně desetinásobek toho, co jim pak pateticky dáváme jako rozvojovou pomoc.(Respekt č.3, str.46-50)


..s večerem se světlo na konci ulic ještě jednou protočilo. Světlo bylo dotěrné. Varovalo okolí, že nastane noc. Domy se zmenšovaly, byly menší než lidé, kteří procházeli kolem. Mosty byly menší než tramvaje, které přes ně jezdily. A stromy byly menší než obličeje, které pod nimi osaměle procházely.
Všude se rozlézala touha po domově a ukvapený spěch. Osiřelé obličeje na ulici ztrácely obrysy. A viděla jsem v nich viset kus mračna, jak se k mně přibližovaly. A když stály těsně přede mnou, smrskávaly se každým krokem. Jen dlažební kameny zůstávaly velké. A po dalších a dalších krocích visela místo mračna v tváři dvě bílá vypouklá bělma. Při dalším a dalším kroku, těsně předtím, než mě obličeje minuly, se bělma slila v jedno.
Držela jsem se konců silnic, kde se drželo světlo. Oblaka, chuchvalce zmačkaných šatů. Otálela jsem s návratem… ale v nehybném světle záleželo na chůzi, musela jsem jít rychleji. Postranní ulice na noc nečekaly. Balily si kufry.
(úryvek z knihy Herty Müllerové Srdce bestie)


Čtvrt století jsem žil v komunismu. Dlouho mi chyběl trefný název doby, ve které se nacházím teď. Už ho asi mám:
http://www.blisty.cz/art/60743.html


Povídání s Erwinem Hellerem o zrychlování světa, o umění odpočinku, o tom jak sami sebe vykořisťujeme a že nicnedělání je zatraceně těžká práce,najdete v Respektu č. 26/27 na str.48-53.


Doporučuji k přečtení čtrnáctideník A2 č.10. Najdete v něm tentokrát vynikající text z pera Jana Sterna s názvem Pocit stísněnosti v posteli. Nevídané souvislosti předkládá tento mistr psychoanalýzy i slova.


Tíha mateřštiny. Tak se jmenuje text Jana Sterna na stránkách týdeníku A2, č.26.Taky mu vyšla nová knížka ( Mystika západu). Už ji mám a čtu. Je moc dobrá.


Respekt č.41 se vydařil! Rozhovor s filozofem Konradem Liessmannem, potažmo povídání s "fotografem mrtvých" Joelem-Peterem Witkinem o odvaze, smrti a hledání krásy, a taky text o Vargasu Llosovi, čerstvém nositeli Nobelovy ceny za literaturu.


" Reklamní agenti to nezachrání". Tak se jmenuje rozhovor A.Plavcové s prof. Kamilem Wichterlem. O jeho geniálním otci, o tom, že když Edison vynalezl žárovku byla tato už 25 let patentovaná, o tom, že matematika je ve skutečnosti nesmyslná, a o mnohém dalším. Vyjimečný chlap. Viz příloha LN č. 47, str.6-13.


Říkal mi kdysi jeden věhlasný místní muzikant : " Stejně jednou skončíš u Gabriela ! ". Stalo se. A já ho poslouchám když je mi dobře, i když třeba není.

P.Gabriel

Tyto stránky si zatím zobrazilo 2286374 návštěvníků.

Přihlášení

valid xhtml 1.0 strict - css - php
Matyáš Havel, 2008

Michal Horáček

xx

M.H.

xx

..kdysi,kdesi

Jako vždycky jsem si na týden dopředu zakroužkoval, na co bych se mohl podívat( často spíš co nahrát) v TV.A tak jsem viděl i pořad na ČT2 o české národní hrdosti a fandovství. Když se to tam i po 15 minutách pořád hemžilo hokejisty, vypnul jsem to, šetříc čas. Umíme hrát hokej.Informace pro mě bez většího obsahu, prostě fakt.Ale když ti hoši začnou mluvit, či dokonce nahlas přemýšlet, už roky tlumím zvuk.Ale napadlo mě, na co jsem jako Čech hrdý já a jestli jsem alespoň trochu fanda čehokoliv českého.

Jsem hrdý fanda Čecha Michala Horáčka !

Jeho jméno jsem viděl už kdysi na stránkách "starého Mladého světa" ( se mi sem trochu vloudil Plíhal).
Pak ho vidím s Kocábem dělat Most v té době, kdy většina přešlapovala ještě opatrně na jednom břehu a následně čtu jeho Jak pukaly ledy. Poslouchám ( a čím dál tím raději i jenom čtu) jeho texty pro Hegerovou a jiné. A pak to skoro pokrevní "siamství" s Hapkou ! A Paraple a miliardy korun českých a studium kulturní antropologie po padesátce. "Strážce plamene" rychle zaryté do hlavy, trochu neprávem upozaděná deska "Tak to chodí" s geniální Prahou (hodně silná bowle hudby Jardy Svobody, nenahraditelných slov M.H. a hořkého zpěvu Františka Segrada).Čtu jeho eseje v novinách a kupuju kdeco ( Království za koně,O české krvi otců vlasti,O tajemství královny krav..). Sází od roku 68, nejmladší bookmaker na dostizích historie.A ví o čem je " dnes je valcha u starýho Růžičky ". Vi už dlouho o "CO" se hraje.

"Mým cílem nebylo být bohatý. Mým cílem bylo a je vést co nejplnější, nejbarvitější a nejbojovnější život..", říká jednou.
"Fortunu jsem prodal proto, abych si za stržený obnos koupil místo v hlavě. K přemýšlení..", píše jindy.

A ozývá se od Samburů, nemůže nacpat Telč mezi Srí Lanku a Keňu.A pořád píše a pořád studuje.Nikdy toho nenechá. Odevzdá diplomovou práci a hned pokračuje dál.A pak asi bude studovat něco dalšího. Po okraj naplněné roky hnané nutkavou touhou vědět.

Jednou nás s Dobešem odchytil v Praze a rychle nás odvezl na Okoř za Hapkou. Silná noc. Pan Hapka u starého pianina nabízí Pavlovi písničku na novém opusu H+H. Ve hře je ..až povezou mě na lafetě. Cosi uvnitř mě řve na Pavlíka - ber to!! A Dobeš to nebere a omlouvá se, že by se mu blbě zpívalo s pocitem, že se rouhá. Hapka pokývá hlavou a rozumí. Taky tu noc slyším naživo a nasyrovo ..dívám se dívám.., a od té doby se mi to s Bílou a ságem divně poslouchá. A pak jsme zase v Roudnici, v tom krásným velkým baráku u Horáčků, a řeč je o obrazech, textech, tedy zase o žití. A o tom, co je ještě potřeba všechno udělat a jak je na všechno málo času. Moji lidé.

O Michalu Horáčkovi se často píše jako o velkém Hráči.Bezesporu jím je.
Jen od těch plátýnek urazil kus cesty a dnes hází po hrstech žetony do polí nepromarněných dní.
Je z těch, kteří se přestali ptát "JAK" vyhrát, ale dumají nad tím "PROČ" ?



Závidím, jak moc je ten muž bohatý.
A fakt nemluvím o penězích.